průčelí hřbitova ca. 1910 (Regionální muzeum Žatec)
Umístění středověkého židovského hřbitova nebylo dosud zjištěno, předpokládaná poloha hřbitova je na severním předměstí, poblíž řeky Ohře, ačkoliv to nebylo dosavadním archeologickým průzkumem nijak potvrzeno. Novodobé pohřby do 19. století předpokládáme především na hřbitovech okolních židovských obcí.
V roce 1869 postavila židovská obec vlastní hřbitov v tehdejší Trnovanské ulici (dnes Pražská), na které byla pochována jako první paní Regina Glaserová. V roce 1880 byl zřízen byt pro hrobníka a v roce 1902 byla vybudována rodinou Sofie a Leopolda Becherta márnice.
Znovuotevření židovského hřbitova v Žatci 11. září 2004 a odhalení vzpomínkové desky, privatní archiv Nadačního spolku Saaz
Odhaleni desky Otokarem Löblem
Od roku 1896 do roku 1949 zde bylo pohřbeno 705 židů a poslední pohřeb před 2. světovou válkou se konal 8. února 1939 (matrika žid. obce NA Praha) V letech 1939 byl hřbitov „likvidován“: náhrobky poraženy, hodnotnější prodány a odvezeny mimo Žatec a na hřbitovní ploše bylo zřízeno parkoviště pro sousední kasárny SS. .Několik náhrobků bylo opracováno na pilíře, které ještě v r. 1983 stály u hlavního vjezdu do kasáren. (zdroj: Jan Řánek). Hřbitov byl naprosto zpustošen. Po osvobození byl židovkou obcí v mezích možností opraven. Do roku 1949 se zde konalo ještě 8 pohřbů a potom zápisy v žatecké židovské matrice končí. Během komunistické éry židovský hřbitov však úplně zchátral. Dům byl pronajat chalupníkovi, který na hřbitově choval drůbež..
Teprve v 90. letech, kdy se hřbitova ujala Teplická židovská obec, pod který nyní spadá oblast Žatecka, se situace změnila. V roce 2004 byl hřbitov slavnostně pří příležitosti miléniových slavností otevřen. Nadační spolek Saaz – Žatec v Německu svým projektem „Židé na Žatecku“ ve spolupráci se sdružením rodáků a přátel města Žatce a Židovskou obcí Teplice chce obnovit kulturní dění v těchto památkách a připomenout historii. „Židovské památky v Žatci by měly znovu žít“ .
Dnešní renovovaný vchod na hřbitov