Letecký most Žatec – Ekron, Operace Balak

od polovina května do poloviny sprna 1948
RNDr. Zdeněk Klima

Operace Balak tvořila základ leteckého mostu Žatec (CS) – Ekron (IL): pod utajením se z Československa do nově vzniklého Izraele dopravoval letecky vojenský materiál (pěchotní zbraně a náboje k nim, stíhací letouny Avia S-199 v rozloženém stavu spolu s výstrojí, výzbrojí a municí, letecké pumy) transportními letouny Curtiss C-46A „Commando“, Douglas C-54 „Skymaster“ a Lockheed L-049 „Constellation“ v izraelských službách. Posádky těchto letounů byly tvořeny především zahraničními (zpravidla židovskými) dobrovolníky zejména Operace ze Spojených států, Kanady a Jižní Afriky, několik švédských posádek pak bylo pro tuto operaci smluvně najato.

 

Na vojenském letišti u Žatce jako první letoun Operace Balak přistává z pařížského letiště Le Bourget ráno 19. V. 1948 najatý letoun C-54B „Skymaster“ (americké imatrikulace NC 58021) v barvách americké charterové společnosti Atlantic Northern Airlines Ltd. Následující den pak odstartoval k non-stop letu na izraelské vojenské letiště Akir (Ekron) s nákladem prvního kusu letounu S-199 a příslušné výzbroje, munice a dalšího materiálu. V Akiru se pak mohli premiérově těšit nejen z prvního dodaného stíhacího letounu izraelskému vojenskému letectvu, ale také z prvních 2 izraelských pilotů spěšně vyškolených v Československu. Toho dne také přilétají 2 stroje C-46A „Commando“ kvazi-panamské společnosti LAPSA, aby přepravily do Izraele další stíhačku S-199 s výzbrojí a dalším materiálem.

.V posádkách létajících v Operaci Balak se vystřídalo na 150 pilotů, radiotelegrafistů, navigátorů a palubních techniků, na letišti pak působil 20- až 50-členný tým zahr. leteckých mechaniků v izraelských službách. Všichni bydleli v žateckých hotelech Stalingrad, Zlatý anděl a popř. Zlatý lev, mají tu zázemí pro přípravu a plánování letů stejně jako pro odpočinek a relaxaci.

 

 

 

 

 

Na přelomu července/srpna 1948 se Československo dostává v této souvislosti pod nepřehlédnutelný mediální a diplomatický tlak. Čs. MZV se rozhodlo vyřešit celou situaci „šalamounsky“: během 10. VIII. 1948 prosadilo na MNO okamžité zastavení a posléze i ukončení letů z letiště u Žatce a odsunutí většiny personálu v izraelských službách. Na velvyslanectví Spojených států v Praze pak až 20. VIII. 1948 odpovědělo, že hledaní občané Spojených států Československo již opustili.

Operace Balak znamenala pro nově vzniklý stát Izrael nacházejícího se od momentu svého vzniku v regulérní válce s jemu nepřátelskými, již etablovanými státy sousedními v podmínkách embarga na dovoz vojenského materiálu do oblasti jednu z nejklíčovějších logistických operací pro udržení vůbec elementárně existenční životaschopnosti Izraele v podmínkách zápasu a boje „kdo s koho“ a pro jeho přežití. Představovala jistou „pupeční šňůru“ s tisíce kilometrů vzdáleným dodavatelským zázemím, které v podobě Československa Izrael na zapřenou měl. Vojenské letiště u Žatce se tak stalo na dobré dva měsíce domácí základnou také právě rodivšího se transportního letectva (včetně jeho polního zázemí pro opravy a údržbu vlastních letounů) stejně tak vznikajícího „Vzdušného sboru Izraele“ jako jeho plnohodnotné složky.

 

 

 

 

 

 

další stránka