Letecký most Žatec – Ekron léto 1948 ,Operace „Navot“,

Posádka kapitána N. MOONITZE před svým bombardérem B-17G „Flying Fortress“ na letišti u Žatce údajně před startem ke svému bojovému letu 15. VII. 1948, v pozadí letoun C-46A „Commando“

Je to 1. operační nasazení trojice čtyřmotorových bombardovacích letounů B-17G „Flying Fortress“ v izraelských službách během Války o nezávislost.
Po 3-denním etapovém transatlantickém přeletu ze Spojených států přistávají 15. VI. 1948 na vojenském letišti u Žatce 3 letouny B-17G „Flying Fortress“. Letouny pilotované posádkami kapitánů N. LEE, H. ROTHSTEINA a J. BEANA byly v poválečně demilitarizované verzi (bez výzbroje a bojové výstroje), upravené jen pro přepravu nákladů. Tady je bylo třeba uvést opět do jejich původní podoby. Záměrem bylo přeletět s nimi do Izraele a přitom při přeletu již bombardovat egyptské cíle.
V průběhu následujícího měsíce se s čs. pomocí podařilo letouny improvizovaně opět zprovoznit jako bombardéry, sestavit jejich posádky stejně jako naplánovat a zkoordinovat celou operaci. Ve čtvrtek 15. VII. 1948 startují z letiště všechny 3 „Létajicí pevnosti“ naložené trofejními pumami a vybavené trofejními zbraněmi. Po 7,5 hodinách letu se nad Krétou rozdělují. Dva stroje směřují přímo k sinajskému pobřeží, letoun kapitána R. KURTZE má za cíl Káhiru.

Trojice bombardérů B-17 G „Flying Fortress“ na vojenském letišti u Žatce z pilotní kabiny letounu C-46A „Commando“, zřejmě koncem června 1948

.K ní přilétají kolem 9. hodiny večer, pro další orientaci využívají frekvenci káhirského letiště. Jejich cílem je královský palác ve čtvrti Ábdín a nádraží. Teď je tím „nejdůležitějším“ členem posádky navigátor J. GROSS (alias J. ADIR) s provizorně instalovaným kořistním pumovým zaměřovačem Lotfe 7D. Nakonec je částečně zasažen královský palác, Válečná akademie a oblast ústředního tržiště. Na vojenském letišti v Ekronu přistává jako první ze 3 „Létajících pevností“. Druhý stroj pod velením kapitána Al. RAISINA měl bombardovat letiště v al-’Aríši, ale tuto lokalitu se posádce nepodařilo najít a tak bombardoval město Rafach jako cíl náhradní. Třetí letoun vedený posádkou kapitána N. MOONITZE měla za svůj cíl město Ghaza. Oba dva pak také v pořádku přistály kolem 23. hodiny v Ekronu.

Samotné nálety byly svým rozsahem pouze lokální, jejich význam však spočíval někde jinde: schopnost izraelského vojenského letectva zasáhnout egyptskou metropoli znamenala ohrožení Egypta v samém centru moci. Na to muselo egyptské velení reagovat posílením obrany káhirské oblasti a k tomu byly staženy i některé jednotky z palestinské fronty. V konečném důsledku to pak také znamenalo větší egyptskou ochotu k dalšímu příměří.

Richard Popper (vlevo) a Rudolf Schenk (vpravo), v pražské ulici Na Příkopě, léto/podzim 1948

.O přesném důvodu pobytu několika desítek cizinců v tehdy 13-tisícovém okresním městě a o jejich aktivitách na blízkém vojenském letišti měl z titulu své funkce přesnou vědomost předseda žateckého ONV Jan ZICHA a zároveň jeho bezpečnostní referent , žatecký okresní velitel SNB npor. František JANURA, vedoucí žateckého Celního úřadu Vojtěch TOUFAR s pracovníkem úřadu Václavem KLEPAČEM. Přímo v týmu pozemního personálu v izraelských službách pracovali 2 žatečtí občané Richard POPPER a Rudolf SCHENK, jedni z těch čs. Židů, kteří přežili válečné strasti ve Velké Británii a oba pováleční členové O žatecké židovské obce.
Své také ví zaměstnanci hotelů, kde je zahr. personál v izraelských službách ubytován: v hotelu Stalingrad to byl jeho nájemce Norbert SVATOŠ  (s rodinou) a vrátný Karel TRÄTZ, u hotelu Zlatý anděl je to jeho národní správce Otto PEJŠA.

MUDr. Vítězlav Schöngut s manželkou Joan Nancy po promoci na Lékařské fakultě UK v Praze dne 23.V.1946

V případě onemocnění nebo poranění v řadách personálu poskytovala potřebnou ambulantní péči či hospitalizaci žatecká Všeobecná veřejná nemocnice se svým chirurgickým (primář MUDr. Viktor WACHTFEIDL) a interním (primář MUDr. Václav MAREČEK) oddělením, díky znalosti angličtiny se na jejich léčení (např. u M. RIBAKOFFA) podílel také sekundární lékař ženského a porodnického oddělení nemocnice MUDr. Vítězslav SCHÖNGUT.

 

 

Zatím nejasnou zůstává případná role žatecké židovské obce (v čele s Karlem KÖRPEREM) na daných aktivitách ve prospěch Izraele. Někteří členové obce (např. obchodník s chmelem Otto BECK) byli v individuálních kontaktech s příslušníky zahranič. personálu v izraelských službách a opatřovali pro ně žádané komodity (osobní zbraně, nářadí, spotřební zboží). V Žatci probíhal – minimálně v srpnu 1948 – nábor vojáků pro zakládanou brigádu židovských dobrovolníků. Jedním z nich byl Nikolaj BUDAJ, národní správce holičství v Žatci: k 21. VIII. 1948 se měl dostavit do přijímacího střediska v Hranicích k vojenskému výcviku pro stát Izrael.